La holandská kultura Je různorodý a odráží regionální rozdíly i zahraniční vlivy díky obchodníkovi a zkoumání ducha Nizozemců a přílivu přistěhovalců.
Nizozemsko a Nizozemci hráli po staletí důležitou roli jako liberální a tolerantní kulturní centrum, přičemž nizozemský zlatý věk byl považován za zenit.
Jazyk
Hlavním jazykem je nizozemština, zatímco fríština je také uznávaným jazykem a používá ji vláda provincie Friesland.
Několik dialektů dolnosaského jazyka (holandsky Nedersaksisch) se používá na většině severu a východě a Nizozemsko je podle Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků uznáváno jako regionální jazyky.
Dalším nizozemským dialektem, kterému byl udělen status regionálního jazyka, je limburština, kterou se mluví v jihovýchodní provincii Limburg. Dolnosaský a limburský nizozemský jazyk se však rozšířil přes nizozemsko-německé hranice a patří do souvislé nízko holandské němčiny společného dialektu.
Náboženství
Kalvinismus se stal teologickým systémem v Holandsku během holandské vzpoury v osmdesátileté válce. Jiná náboženství byla tolerována, ale nemohli praktikovat své náboženství na veřejnosti.
Nizozemsko je dnes jednou z nejvíce sekularizovaných zemí v Evropě. Odhaduje se, že 49,6% populace se označuje za nenáboženské. Zbytek tvoří 27% katolíků, 15,7% protestantů a 5,3% muslimů (údaje CBS 2005, 2007).
V dřívějších dobách byl protestantismus největším náboženstvím v Holandsku, ale vždy zde bylo vysoké procento římských katolíků, kteří silně převládali v jižních provinciích, ale také v severních.
Během minulého století však starší protestantské církve upadaly. Islám začal vyřezávat mezeru a staví se mešity. V Holandsku žije také významná hinduistická menšina, kterou tvoří převážně přistěhovalci pocházející z bývalé kolonie Surinamu po získání nezávislosti.
V zemi žije také malá skupina Židů (40.000 XNUMX), přičemž většina se usadila v Amsterdamu.