Norský zahraniční obchod je objemný, o to více, když vezmeme v úvahu kromě vývozu a dovozu i zahraniční investice v Norsku a norské investice ve zbytku světa.
Příjem z vývozu zboží a služeb umožňuje Norsku dovážet zboží, které potřebuje, a současně vytvářet rezervy pro budoucnost. Nebylo to však vždy tak. Po většinu minulého století norský dovoz převyšoval vývoz, což způsobilo následný zadlužení.
Tato situace byla upravena od okamžiku, kdy Norsko začalo vyvážet ropu a plyn ve velkých objemech, což od roku 1990 přispělo k obrácení salda obchodní bilance. Po vedení ropného sektoru je na druhém místě v norském vývozu kovopriemysl.
Je třeba poznamenat, že většina norského vývozu je určena pro země Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. V žebříčku dovážejících zemí Norska je v čele Velká Británie, zatímco Švédsko je zemí, ze které Norsko dováží nejvíce zboží.